Pokud je cenný papírlistinné podobě, pak na něm bude pravděpodobně vytištěna jeho nominální hodnota. K čemu ale taková nominální, neboli jmenovitá hodnota slouží? To si řekneme vzápětí.

Nejlépe je vysvětlit nějaký pojem pomocí příkladu. Pokud tedy máme například 200 akcií Moneta Bank s nominální hodnotou po 100,-Kč, pak vlastníme podíl v této bance (akciové společnosti) ve výši 20 000,-Kč.

Cenné papíry jsou tu od toho, aby se kupovali a prodávali. Tento prodej se ovšem neuskutečňuje za nominální hodnotu, ale za tržní hodnotu neboli kurs. Kurs některých cenných papírů je vyšší než jejich nominální hodnota, u jiných naopak nižší. Tato částka především závisí na poptávce a nabídce konkrétního cenného papíru. Tento kurs průběžně kolísá, a to buď nahoru, nebo dolu.

Ten kdo vydává cenný papír je nazýván emitent. Emitentem může být například stát, město, podnik i jednotlivec.

Cenné papíry kapitálového trhu mohou být vydány:

  • Na doručitele (au porteur papíry) – za vlastníka je považován ten, kdo cenný papír předloží
  • Na jméno (rektapapíry, au nom papíry) – majitel je na cenném papíru jmenovitě uveden
  • Na řad (ordrepapíry) – jsou vlastně jen podmnožinou papírů na jméno, ale je u nich zjednodušený převod práv formou tzv. rubopisu

Doufám, že jsem vám kvalitně, snadno a rychle vysvětlil pojem „nominální hodnota neboli jmenovitá hodnota cenných papírů“. V praxi se tento pojem využívá hojně, a proto je dobré se ho pořádně naučit. Jistě se
vám to bude někdy hodit.



Jak bude reklama vypadat?
-
Nechceš zde reklamu napořád jen za 65 Kč?
Zobrazit formulář pro nákup
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedInDigg thisShare on StumbleUponShare on RedditEmail this to someoneBuffer this page